Ahoj, milí moji 🌸 píšu vám ráno 23. prosince. Město je obalené světýlky, lidi táhnou domů kapry, cukroví a poslední kýče z obchodních center, přehrávače pouštějí koledy, jako by to byla povinná kulisa. Všechno se tváří měkce a útulně, a přitom mám pocit, jako by pod tím vánočním obalem něco nervózně podupávalo. Je den před Štědrým večerem. A já s […]
Ahoj, milí moji 🌸 před pár dny na YouTube tiše přistál videovýklad Láska léčí. A hned za ním další kapitolky z Usuš své vlasy v 15:30, 2:45. Pořád na to musím myslet. Jak se vám asi poslouchají? Sedíte u toho v klidu, se sluchátky v uších, těsně před spaním, kdy se člověk už nechce učit nic nového, jenom nechat doznít den? […]
Ahoj, milí moji 🌸 někdy mám pocit, že nejvěrnější kronikou člověka není deník, ale to, co si nedovolí říct nahlas. To, co se v nás hromadí v tichu, zatímco venku jedeme své role, odpovídáme, usmíváme se, fungujeme. A pak přijde večer, sklo telefonu zčerná, byt se ztiší takovým tím obyčejným způsobem, kdy je slyšet lednice a vlastní dech, a mně dojde, […]
Ahoj, milí moji 🌸 někdy mám pocit, že nejpravdivější věci se dějí ve chvílích, kdy se člověk tváří, že se neděje nic. Voda v bazénu vypadá klidně. Hladina dělá tu známou, nevinnou plochu, na kterou si můžeš položit pohled jako dlaň. A přitom pod ní… pod ní se děje všechno. Pot, stud, vytrvalost, těla, co se učí dýchat na povel. Touha, […]
Ahoj, milí moji 🌸 poslední týdny mám pocit, jako bych se pokoušel chytnout svůj život do nějakého rytmu – ale pokaždé, když ho skoro držím v rukou, rozuteče se mi mezi prsty jako voda ve sprše. Přesto jsem si, ani nevím jak, zavedl tenhle zvláštní rituál: úterý a sobota, devět ráno, odesláno. Jako kdyby někdo přetočil neviditelný ciferník v mém vnitřním […]
Ahoj, milí moji 🌸 dneska mám chuť napsat něco, co je možná víc o psaní než o čemkoli jiném. Čím víc se nořím do slov, tím víc cítím, že jsem především spisovatel. Ten zbytek – terapeut, kartář, průvodce – to jsou role, které jsem měl a v něčem pořád mám, ale slova jsou moje základní podoba. Někdy mám pocit, že si […]
Ahoj, milí moji 🌸 dnes za vámi přicházím s jedním docela obyčejným, ale o to naléhavějším strachem. Takovým, který se nevyjímá v motivačních citátech na Instagramu, ale sedí ti v noci na hrudi a nechce slézt – strachem, jestli příští měsíc ještě budu mít střechu nad hlavou. Možná tenhle strach znáte.Možná jste ho zažili někdy dávno, možná sedí vedle vás i […]
Ahoj, moji milí 🌸 kdybych měl nakreslit mapu svého života za poslední roky, jedno z nejdůležitějších míst by nebyl žádný domov ani kavárna, ale obyčejná recepce. Stůl, trunikety na karty, telefon, pár monitorů, modrá košile, tmavé kalhoty. Místo, kde jste „jen hlídač“ – a přitom jste tiše přítomní u toho, jak se kolem vás odehrávají děje, které se pak jednou možná […]
Ahoj, milí moji 🌸 sedím u stolu, v dolíčku mezi dnem a nocí, a na obrazovce přede mnou je takový malý adventní kalendář – místo čokoládek náhledy videí. Řádky růžových nápisů, moje unavená tvář v různých úhlech, názvy, které mají připomenout, že i v prosinci se dá přežít s humorem. Když se na to dívám, říkám si: „No tak dobrá, Antoníne, […]
Ahoj, milí moji 🌸 poslední měsíce mám pocit, že neexistují čtyři roční období, ale jedno jediné počasí: bolest a truchlení. Jako kdyby se změnil tlak vzduchu, ale jenom pro mě. Svět venku se převlíká – podzim, Vánoce ve výlohách, billboardy s umělým úsměvem a nápisem „užijte si svátky“. A uvnitř? Pořád stejná krajina. Něco chybí. Něco, co tu bylo tak […]
Ahoj, milí moji 🌸 poslední týdny mě baví dívat se na Zrádce. Ne jako na „guilty pleasure“, ale skoro jako na studijní materiál. Je to zvláštní pocit: koukám na televizní hru, ale někde pod povrchem vidím teorii her, psychologii skupin a taky kus běžného života. V teorii her existuje pojem non-zero-sum game – hra s nenulovým součtem. Zní to jako název něčeho strašně […]