Uběhl měsíc od Světa knihy a já pořád nevím, co si o tom všem myslet. Když jsem se na veletrh připravoval, dělal jsem si průzkumy vystavovatelů, nakladatelství, přemýšlel jsem, koho bych měl znát a kdo by mohl znát mě. Přivezl jsem knihy. Přivezl jsem soundtracky. Přivezl jsem svůj svět. Svět, který buduju roky a který se jmenuje Endralon. Svět, v […]
Existují alba, která si člověk pamatuje po jednotlivých skladbách. A pak existují alba, která si pamatuje jako barvu. U mě to bylo In Dust 3 od The Ecstasy of Saint Theresa. Když jsem ho po letech znovu poslouchal, nevrátily se mi názvy skladeb. Nevrátily se mi konkrétní melodie. Vrátil se mi pocit. Stříbro. Ne kov. Ne šperk. Spíš světlo na hladině. Mlha. Vzduch. Něco […]
FILMFARE INDIA, 2032 Rozhovor s Antonínem Delišem, českým spisovatelem, autorem projektu Endralon a nečekanou hvězdou moderních ghazal Po převzetí ceny za skladbu Tum Aaye jsme si sedli s mužem, jehož životní příběh je stejně neuvěřitelný jako jeho hudba. Arjun Mehra (Filmfare): Pane Deliši, vítejte v Bombaji. Antonín Deliš: Děkuju. Pořád si nejsem jistý, jestli nejsem ve snu. Arjun Mehra: Myslíte […]
Když jsem letos před Světem knihy přemýšlel, s jakou knihou tam pojedu, měl jsem jasno. Myslel jsem si, že hlavní pozornost budu věnovat sérii Usuš své vlasy v 15:30, 2:45. Je to projekt, kterému věnuji obrovské množství energie. Žiju s jeho postavami, znám jejich budoucnost, znám jejich pády i jejich lásky. Připadalo mi samozřejmé, že právě tato kniha bude stát […]
Mám doma červený zápisník z Indie. Není to náhodně nalezený sešit, který bych po letech objevil na dně zaprášené krabice. Svoje materiály si schovávám. Staré rukopisy, poznámky, náčrtky, mapy příběhů, scénáře i pracovní sešity. Jen mě po letech překvapuje, že některé z nich pořád mám. Že přežily všechna stěhování, přesuny, změny života i moje vlastní proměny. Ten červený zápisník je […]
Nedávno jsem narazil na debatu o tom, co lidem vadí v gay knihách. Bylo zvláštní ji číst. Ne proto, že bych hledal potvrzení vlastních názorů, ale proto, že jsem si během ní uvědomil něco o sobě: já vlastně gayromance skoro nečtu. Když na nějakou narazím, většinou mě ukázka neosloví. Často mám pocit, že čtu představu gay romantiky, která mi připadá […]
Nedávno jsem si nechal udělat dvě fotografie. Jedna vznikla teď, druhá před pěti lety. Když je dám vedle sebe, většina lidí mi řekne totéž: „Vždyť ti to slušelo i bez vlasů.“ A já jim věřím. Když se na tu starší fotku podívám, nemám pocit, že bych na ní vypadal špatně. Jenže fotografie zachytí jednu vteřinu. Život trvá mnohem déle. Neříkám […]
Název té knihy vždycky zněl jako oznámení narození. New Jeff Buckley was born. Narodil se nový Jeff Buckley. Nový hlas. Nový osud. Nový člověk, který ponese něco z toho starého. Jenže čím déle se ke knize vracím, tím víc mám pocit, že ten název klame. Nebo spíš: že říká pravdu způsobem, kterému jsem tehdy ještě úplně nerozuměl. Protože ta kniha […]
Dlouho existovaly moje příběhy hlavně v knihách.V posledních letech se ale kolem nich začal pomalu vytvářet ještě jeden svět — hudební. Ne klasická kapela.Ne rádio.Spíš soundtracky k emocím, městům, postavám a scénám, které se nevejdou jen do jedné stránky. A právě proto vznikl i můj oficiální Spotify profil. 🎧Antonín Deliš na Spotify Najdete tam první vydané album: — New Jeff […]
Poslední týdny trávím zvláštním druhem čekání. Moje knižní soundtracky postupně procházejí schvalovacím procesem pro širší digitální distribuci. Pokud všechno dopadne dobře, měly by se časem objevit i mimo SoundCloud — například na Spotify, Apple Music, YouTube Music, Amazon Music, Deezeru, Tidalu, TikToku nebo v hudebních knihovnách Instagramu a Facebooku. Neznamená to automaticky úspěch.Neznamená to, že algoritmus někoho zázračně vytáhne z […]
Když jsem začal vydávat soundtracky ke svým knihám, vůbec jsem nevěděl, co se s nimi stane. Nešlo o klasický hudební projekt. Nebyl za tím label, marketingový tým ani strategie typu „jak prorazit na Spotify“. Byly za tím knihy, obrazy, noční města, smutek, queer romantika, bazény ve tři ráno, vzpomínky, které se nevejdou do běžného literárního formátu. Hudba kolem mých knih […]
Na Světě knihy jsem neseděl sám. Čtyři dny jsme v kolektivní expozici sdíleli jeden zvláštní prostor — knihy, roll-upy, krabice, stres, smích, ranní stavění stánků i večerní vyčerpání. A první minuty? Upřímně: byli jsme tam jak sardinky na talíři paní Clackettové z Noises Off. V naší řadě byl Můj Výletník. Jemný, hravý svět výletů, zvířecích průvodců, samolepek a rodinných cest […]
Možná nebyla náhoda, kde jsem na Světě knihy seděl. Vedle mého stolu bylo nakladatelství Mlýny a po celou dobu tam měli rozloženou knihu o heraldice. Erby, znaky, rody, paměť, symboly. Několik dní to leželo vedle mě, zatímco já seděl u svého černozlatého stolu mezi knihami, plakáty, věštbami, QR kódy, lampičkami a vlastním jménem. Tehdy jsem si neřekl: vytvořím si erb. […]
Na Svět knihy jsem v roce 2025 přišel jako čtenář. O rok později jsem se vrátil jako malý vystavovatel v kolektivní expozici autorů. Čtyři dny jsem stál za černozlatým stolem a díval se přes něj do haly vystavovatelů, na proud lidí, na slavná jména, na neznámé autory, na vlastní očekávání i vlastní únavu. Tohle nejsou soudy nad světem. Tohle jsou […]
Možná jste dnes kolem mě jen prošli. Možná jste si všimli černozlatého stolu. Možná zvláštního outfitu. Možná knih. Možná roll-upu. Možná hudby. Možná jen člověka, který tam několik hodin stál a snažil se udržet pohromadě vlastní nervový systém. Možná jste se zastavili. Možná jste si odnesli záložku, plakát, věštbu nebo knihu. A možná jste teď poprvé otevřeli web endralon.space. Jestli […]
Blíží se Svět knihy Praha 2026 a já si čím dál častěji uvědomuji, že u takové akce se nedá počítat jen s nadšením. Nadšení je krásné. Ale samo o sobě nezaplatí tisk, stánek, letáky, plakáty, cestu, jídlo ani měsíc života. Nadšení je motor, ne rozpočet. A protože jdu na Svět knihy jako samostatný autor, bez nakladatelského aparátu za zády, musím […]
Zítra začíná Svět knihy Praha 2026. Na několik dní se svět, který většinu času existuje jen mezi stránkami knih, soundtracky, fragmenty textů a nočními poznámkami, znovu přesune do fyzického prostoru. Budu v pavilonu D / KD004.U stolu Antonín Deliš. S knihami.Se záložkami.S podpisy.S knižními věštbami.A s malou růžovou slzou anděla. Každý rok mě na literárních akcích nejvíc fascinuje moment těsně […]
Před šedesáti dny jsem začal odpočítávat čas do Světa knihy. A spolu s tím mi došla jedna nepříjemná, ale důležitá věc: Představa, že si člověk sedne za stůl, položí na něj svoje knihy a lidé si ho nějak najdou, je dnes už vlastně iluze. Nestačí napsat knihu. Nestačí ji vytisknout. Nestačí roky něco budovat v tichu. Člověk musí dát světu […]
Nejsem klidný. To je možná nejpřesnější věta, kterou můžu pár dní před Světem knihy napsat. Nejsem v náladě člověka, který si jen tak zabalí pár výtisků, postaví je na stůl, usměje se na kolemjdoucí a večer si řekne, že to bylo milé. Možná jednou takový budu. Možná až půjdu na Svět knihy podesáté. Možná až budu mít za sebou deset […]
Před Světem knihy jsem měl spoustu plánů. Některé byly velmi praktické. Připravit knihy. Připravit stánek. Připravit menu. Připravit QR kódy. Připravit podpisy, záložky, plakáty, texty, příspěvky, věštby, krabice, oblečení, tělo, nervy a hlas. Některé plány byly ale méně viditelné. Chtěl jsem se na Svět knihy připravit nejen jako autor, který přijede ke svému stolu, rozloží knihy a čeká, jestli někdo […]
Antonín Deliš