Život tvoří umění. Někdy jako rána do skla.

Vracel jsem se z úplně obyčejné vycházky z nákupu. Nic osudového. Nic, co by mělo mít předem význam. Jen taška v ruce, tělo po cestě, hlava ještě trochu venku a zároveň už doma. Ten obyčejný přechod mezi světem a pokojem. Mezi ulicí a křeslem. Mezi tím, co se děje venku, a tím, co si člověk nese dovnitř. Hloubětín. Domov. Sedl […]