Milý čtenáři,
konec roku je pro mě časem zamyšlení a návratu k příběhům, které nosím v hlavě i srdci. Nejvíc mě teď provází Usuš své vlasy v 15:30, 2:45. Příběh už má svůj tvar, ale čeká na dokončení. S mnoha změnami, které mě letos provázely, jsem ho musel na chvíli odložit, ale s úžasem sleduji, jak se jeho motivy promítají do skutečnosti kolem mě – skoro jako kdyby si příběh sám hledal cestu ven.
Podobně se vracím k práci na Chlapcích z Brassai Sámuel Utca. Občas otevřu svůj spisovatelský deník, ponořím se do poznámek a hned ho zase zavřu – jako bych hledal ten správný okamžik, kdy všechno zapadne na své místo.
ArtFork mě nepřestává lákat. Střídám čas mezi jeho novým pokračováním a hledáním způsobu, jak oživit a rozšířit původní příběh. A ve výlohách knihkupectví obdivuji krásné obálky knih, které mě vždy znovu inspirují.
Nedávno mě potěšil nebelvírský balíček – šála se znakem Nebelvíru a batoh do Bradavic. Tyto drobnosti mi připomínají, jak i malé kouzlo dokáže přinést radost.
Pro příští rok mám jeden nápad: V mém The Astrotype Family Weekly Planner bych mohl každý den zaznamenat jeden řádek poezie inspirovaný tím, co vidím a cítím. Na konci roku by mohlo vzniknout dvanáct básní zachycujících každý měsíc.
Vánoční pohoda mě letos zatím míjí, ale snažím se ji vytvořit doma. Do truhlice pod stromečkem jsem už uložil dárky a cítím velkou vděčnost za hojnost, která mě obklopuje. A abych se v příštím roce neztratil, tvořím si kalendář na rok 2025.
Nakonec bych se rád obrátil na vás. Co vás letos těšilo nebo inspirovalo? Jaký okamžik vám zůstal v paměti? Vaše odpovědi mohou být inspirací pro budoucí newslettery – těším se na vaše myšlenky.
Děkuji vám za vaši přízeň a přeji vám klidný konec roku plný radosti a inspirace.
S vděčností,
Antonín Deliš
Spisovatel
Antonín Deliš
Spisovatel
