33

Někdy mi říkáš:
moje Libuška Šafránková —
a já se směju,
protože mi v tom jménu zůstává
něha i filmové světlo.
A přitom nás dělí něco,
co nejde přemluvit.
Něco mimo naši moc.
Dvě čísla. Jedna věta. Jeden řád.
Necháváme to být.
Nevysvětlujeme.
Jen se držíme tak,
aby i tohle „mezi“
nebylo překážka,
ale další způsob,
jak být opatrně spolu.