La-Tex-Homme se vrací

Možná jste si mysleli, že nemám co na práci.

Možná jsem si to chvíli myslel taky.

Mám rozepsané knihy. Některé čekají trpělivěji, některé méně. Christmas & Hamburger. Chlapci z Brassai Sámuel utca. Další části Usuš své vlasy v 15:30, 2:45. Příběhy, které už existují ve fragmentech, v poznámkách, v hudbě, v obrazech, v hlavě, v souborech, v názvech, které se čas od času ozvou jako někdo, kdo klepe na dveře.

A pak člověk udělá generálku webu.

Přestaví recepci. Opraví cesty. Srovná knihy, hudbu, obrazy, karty, články, odkazy. Udělá z webu místo, kde se dá chodit, bloumat, objevovat. A ve chvíli, kdy by si mohl říct: tak, hotovo, teď si na chvíli sednu — přijde posedlost.

La-Tex-Homme se vrací.

Ano.

Druhý díl knihy, jejíž první díl si nepamatuje ani autor.

To není marketingová póza. To je skoro přesný stav věci. Kdysi dávno jsem napsal knihu La-Tex-Homme. Byla sebezchazovačná, trapná, zlá, směšná, tělesná, trochu komiksová, trochu osobní. Vznikla z mladší verze mě samotného, z obliby maskovaných hrdinů, z fascinace Kočičí ženou, z červených latexových bot, z ponížení, z dětství, z Prahy, z těla, ze studu, ze smíchu, který radši přijde dřív než smích ostatních.

Jenže kniha se ztratila.

Zbyly ilustrace.

A právě ty ilustrace se teď ukazují jako zvláštní relikvie. Ne jako doprovod k textu, ale jako stopy po příběhu, který už neexistuje celý. Některé věci si pamatuju. Některé jen tuším. Některé se možná nikdy nestaly tak, jak si je teď skládám.

Ale možná právě v tom je síla návratu.

La-Tex-Homme se nemusí vracet jako přesné pokračování. Nemusí poslušně navázat na kapitolu, kterou už nikdo nedohledá. Může se vrátit jako hrdina z rozpadlého mýtu. Jako někdo, kdo kdysi vznikl, zmizel, a po dvaceti letech se probouzí do světa, který je možná ještě absurdnější než on.

Ten nový příběh nebude o krásném superhrdinovi.

Bude o někom, kdo se po letech snaží znovu vejít do vlastního kostýmu. Do vlastního těla. Do vlastní legendy. Do vlastní trapnosti. Do něčeho, co kdysi možná působilo jako výsměch, ale dnes začíná vypadat jako velmi přesný autoportrét.

La-Tex-Homme bude starší. Unavenější. Směšnější. Možná méně pružný. Možná se mu bude hůř dýchat v latexu. Možná mu spadne paruka přesně ve chvíli, kdy by potřeboval vypadat důstojně. Možná zjistí, že některé návraty nezačínají triumfem, ale tím, že se člověk zablokuje na podlaze a hlavou mu proběhne: kurva, to nemůžu napsat mámě.

A přesto se vrací.

Vedle něj se začínají objevovat další postavy. Vážka. Krvavá, chytrá, létající samurajka. Alex / Petersonic, krásný a znepokojivý ideál, veřejná dokonalost a soukromá špína v jednom těle. Šiška, tvrdá, silná, bad ass postava, která nemá být obětí, ale důkazem, že člověk může být omezený světem a přitom ne vnitřně malý.

A nad tím vším Praha.

Ne turistická Praha. Ne pohlednicová. Spíš Praha jako starý organismus. Archaická, špinavá, noční, směšná, krvavá, nadčasová. Město, které si pamatuje i věci, které se možná nikdy nestaly.

Tenhle plakát je první ochutnávka.

Ne hotová obálka. Ne definitivní podoba knihy. Spíš první otevření dveří. První důkaz, že La-Tex-Homme se opravdu pohnul. Že se staré ilustrace, ztracený text, nové obrazy, umělá inteligence, paměť a stud začínají skládat do něčeho, co mě samotného překvapilo.

A možná se tím zároveň otevírá i nový formát.

Možná nebudu některé příběhy zavírat roky do šuplíku a čekat, až budou celé hotové. Možná je začnu pouštět ven po kapitolách. Jako čtení na pokračování. Jako živé fragmenty. Jako vstupenky do světa, který vzniká před očima. Možná se některé texty budou kupovat po jednotlivých kapitolách. Možná vznikne nový způsob, jak se mnou číst, sledovat vznik knihy a být u toho dřív, než se z ní stane hotový předmět.

Nevím ještě přesně.

Ale vím, že La-Tex-Homme se vrátil.

A že druhý díl knihy, jejíž první díl si nepamatuje ani autor, je možná ta nejlepší startovní plocha, jakou jsem si mohl po velké rekonstrukci webu přát.

Protože některé příběhy nezačínají tím, že máme všechno připravené.

Některé začínají tím, že se ztratily.

A pak se po dvaceti letech vrátí v latexu.