Některá města vás neopustí fyzicky.

Zůstávají v hlasu, který už dávno přestal mluvit.
V baru, kam se nikdo nevrací dvakrát.
Ve světlech oken nad řekou.
V nočních autobusech jedoucích přes město, které už dávno mělo spát.

Neon & Angels nikdy nemělo být soundtrackem lásky.

Spíš soundtrackem lidí, kteří se snaží přežít vlastní vzpomínky.

Proto album začíná skladbou:
Benjamin.

Ne jako představení postavy.

Spíš jako někdo, koho člověk zahlédne a už si není jistý, jestli tam opravdu byl.

Pak přijde:
Vendetta Villa.

Místo, které působí víc jako starý hřích než adresa.

A mezi:
Rum Clouds Over Prague
a
Basement Pulse

se celé album začne propadat do nočního rytmu města.

Ne turistického města.

Ale města taxíků, zadních vchodů, hotelových pokojů a neonů.

Stain in the Light
není skladba o světle.

Je o tom, co v něm zůstane vidět příliš dlouho.

A:
Baroque Skin

působí skoro jako dotek něčeho krásného, co už začíná mizet.

Druhá strana vinylu je temnější.

Funneled Highlands
je příměr, jak příběh Besame mucho nalétá do očí – jako prach z vrchoviny.

Pak přijde:
Face to Face.

Jeden z těch momentů, kdy soundtrack začne svádět.

Night Bus to Pisek
je noční cesta pryč.

Nebo návrat.

V PNVNY Universe se tyhle dvě věci často nedají rozlišit.

A někde mezi:
At Doctor Kovačová’s Party
a
Neon Ashes

se celé album definitivně rozpadne na ozvěny města, které pořád svítí, i když už dávno dohořelo.

Teď tenhle svět existuje i na vinylu.

A některé soundtracky dávají největší smysl právě tehdy, když se pomalu otáčejí pod jehlou gramofonu.

Vinyl:
https://elasticstage.com/soundcloud/releases/antonin-delis-besame-mucho-disk-a-neon-angels-album