Vzpomínky, které patří jenom tobě
O tři roky později, v roce 1996, mě na olympské riviéře osvítil samotný Zeus, protože jsem se tři týdny nehnul ze svého balkonu, kde jsem vykládal karty snad celému turnusu dětí. Nikdo mi neřekl jinak, než Zeusi. Já vím, já vím. Děti skloňovat Zeuse nechtěly a tak to nedělaly– asi jim oslovení Die přišlo jako vzpomínka na dia sušenky jejich babiček.
*
Od jistého věku sedím u počítače a nejdu pracovat, dokud neproklikám sexy fotky chlapů – čím jsem starší, tím je těžší mě namotivovat k práci. A proč to říkám? Od určitého momentu, kdy do mého života vstoupil Rajneesh, muži po mém příchodu do místnosti ztichli a nebylo to tím, že bych byl krásný jako Sophie Loren, ale že moje produchovnělost jim zamykala ústa– a namísto toho, aby se mnou probrali ženský a co se jim líbí – třeba že maj velký prsa a šťavnatý zadky, tak sklepli okno internetu a dělali, že mluví o práci.
Jestli je něco velkým chytákem duchovního světa, tak právě to, že si připadáme čistší než naše okolí. A ten světec uvnitř nás se snaží ve jménu Světla a Lásky vymítat všechnu Tmu, až ten život úplně vydesinfikuje.
Rajneesh naštěstí pozvedl mé duchovní vibrace, ale zároveň mě vrátil později na zem mezi lidi. S Rajneeshem jsem si byl nakonec s lidmi blíž než kdykoliv předtím – začali se mnou sdílet všechno – své tajné představy, přání, neobvyklé osudy a taky to, že neumí partnerovi vykouřit péro a ten si našel jinou, a jak se to teda dělá. Pamatuju si své poprvé, kdy jsem s tím zápolil taky.
A tady odskočím – možná ti to přijde šokující – že tady sdílím věci, jaké sdílím, ale přesto, věř mi, jsou věci, které neprozradím – a jsou to ty věci, které se dotýkají mého tajemství. Otevřenost ještě nikoho nezabila, ale ztráta tajemství ano.
Nebudu ti zde tedy povídat o své první lásce, první puse, nebudu ti zde povídat o svých pochybeních– jakkoliv by se mohlo zdát lákavé o tom psát. Na tom, zda víš vše, nebo ne, na tom nezáleží. Rajneeshe tím líp nepoznáš – a Rajneeshovi tím nebudeš blíž.
Ani Tonínovi.
Vzpomeň si na to, až bude potřeba – že chránit své tajemství je důležité. Protože jsou věci, vzpomínky, které patří jenom tobě a nikomu jinému.