Sarkastická svině – když je hlavní záhadou sama vyšetřovatelka

Některé knihy stojí především na zápletce, jiné na postavách. Sarkastická svině podle mě patří spíš do druhé skupiny. Přestože jde formálně o detektivku, nejvíc mě během čtení zajímala samotná hlavní hrdinka a způsob, jakým reaguje na svět kolem sebe.

Kniha je krátká, svižná a napsaná hovorovým jazykem. Nikde se zbytečně nezdržuje a dobře se čte. Já jsem ji četl během dovolené, mimo jiné i u bazénu, a právě jako oddechové čtení k vodě fungovala výborně. Příběh má příjemný tah na branku a i když pro mě samotné vyšetřování nebylo hlavním zdrojem napětí, chtěl jsem vědět, kam se celý příběh nakonec posune.

Soukromá vyšetřovatelka Sára se během případu dostává do střetu s policií a současně prožívá vztah s patologem Petrem. Samotnou detektivní linku jsem ale vnímal spíš jako rámec pro vykreslení její osobnosti. Nepůsobila na mě jako sebejistá profesionálka, ale jako žena plná vnitřních rozporů, která svou nejistotu maskuje tvrdohlavostí, ostrými názory a přesvědčením, že jedná podle své přirozenosti. Do nebezpečných situací se často vrhá bez většího rozmýšlení a následky pak řeší po svém – teplou vanou, sexem nebo dalším impulzivním rozhodnutím. Ne vždy mi byla sympatická, ale právě díky tomu pro mě zůstávala zajímavou postavou.

Sarkasmus jsem přitom nevnímal ani tak jako jednoznačný charakterový rys Sáry. Mnohem víc jsem ho cítil v samotném autorském přístupu. Text jako by si od svých postav udržoval lehký odstup a s jemným pobavením nechával vyplouvat na povrch jejich slabosti i směšnost. Dialogy na mě působily stylizovaně a opakované používání slova „ergo“ mě občas vytrhávalo ze čtení. Ani Praha pro mě tentokrát nebyla výraznou kulisou – město fungovalo hlavně prostřednictvím názvů ulic a čtvrtí, zatímco konkrétní atmosféru jsem si doplňoval vlastní představivostí. Naopak mě bavily pasáže spojené se Sářinou jízdou na motorce i fyzicky popsané momenty bolesti, nebezpečí a následného rozrušení.

Samotné rozuzlení detektivní zápletky na mě působilo spíš jako nezbytné vysvětlení před koncem než jako velké finále. Krátký svatební epilog mě ale příjemně pobavil a uzavřel příběh s lehkostí, která k celé knize dobře seděla. Zmínit musím také obálku, která je výrazná a podle mě přesně plní svůj účel – dokáže zaujmout ještě dřív, než čtenář otevře první stránku.

Pokud hledáte detektivku založenou na složitém pátrání a překvapivých dedukcích, pravděpodobně sáhněte jinam. Jestli vám ale nevadí, že je detektivní zápletka spíš prostředkem k vykreslení svérázné hlavní hrdinky, dostanete svižnou, nenáročnou a příjemně odpočinkovou knihu, která se čte téměř sama.

Jana Slaninová
Píšící snílek a fantasta. Narozena v Mariánských Lázních v roce 1974. Pamatuje socík, magneťák, VHSky, černobílou televizi a v neposlední řadě modré trenýrky, bílé triko a jarmilky. Je staršího data vydání, ale praštěná zůstává stejně, jako kdysi v pubertě.

Web autorky
Kniha k dostání zde
Audiokniha zde

Jana Slaninová – Sarkastická svině
Vydal: Powerprint s.r.o., pod značkou Bookla, v Praze roku 2024

Další kniha, kterou si chci od autorky přečíst: NIA

Další knihy autorky zde
Další audioknihy autorky zde