VI

Na stolku stojí dvě fotografie.
Jedna nepřítomnost má hrob.
Druhá adresu.
Jedna hvězda zhasla.
Druhá dál svítí
v souhvězdí,
do kterého nepatřím.
V noci mezi nimi
nerozpoznám rozdíl.
Ani jedna se nepohne,
když vejdu do pokoje.
Ani jedna se neotočí,
když vyslovím její jméno.
Která z nich mě dělá vdovcem?
Ta, která zemřela?
Nebo ta, která žije
v takové vzdálenosti,
že ke mně už nikdy
nedorazí její světlo?
Stojím mezi dvěma hvězdami.
Jednu mi vzala smrt.
Druhou život.
A nevím,
která tma je větší.