Harjin a hvězda, co spadla dvakrát
Starý Hloubětín. Pod smrkem dům, za ním Rokytka, v dálce plech a světla Letiště Kbely. Ve dne v hangáru – klíče, nýt, motor – stojí Harjin po boku Tarna; večer se vrací do chodeb, kam občas vstoupí makléřka a majitel domu. Válka je tu jako ozvěna: v plechu stěn, v zatemněných oknech, v tichu mezi lety. Jedné noci spadne hvězda. […]