Rodina se vyklene nad pobřežím Malty, hotel na útesu voní solí a benzínem skútrů. V proskleném lounge hraje pianista — na klávesy i na ticho mezi notami — a Petr se propadá do jeho tónů, jako by mu někdo na chvíli půjčil náhradní život. Žaneta mizí v nákupech a v zrcadlech — čím větší světlo, tím lepší skrýš pro tmu. […]
Rodina se vyklene nad pobřežím Malty, hotel na útesu voní solí a benzínem skútrů. V proskleném lounge hraje pianista — na klávesy i na ticho mezi notami — a Petr se propadá do jeho tónů, jako by mu někdo na chvíli půjčil náhradní život. Žaneta mizí v nákupech a v zrcadlech — čím větší světlo, tím lepší skrýš pro tmu. […]
Oficiální Book Sound Track ke knize Harjin a hvězda, co spadla dvakrát. Hudba pro tichý příběh ze Starého Hloubětína, mezi šumem Rokytky a kovem hangárů Letiště Kbely. Ve dne klíče a nýt v hangáru po boku Tarna, večer dům pod smrkem, kam občas vstoupí makléřka a majitel domu. Válka je přítomná jako ozvěna — v zatemněných oknech, v pauzách mezi […]
Autorský soundtrack ke knize DVOJZÁŘ. Dvě tváře jedné desky — hutné, epické písně z pralesního snění Luciána a neon-noir světa ArtForka. Mezi nimi stojí jediná instrumentální mezihra, která oba světy propojuje: tichý motiv, co dýchá s textem. Hudba vznikala souběžně s psaním — funguje sama o sobě i jako vrstva pod čtením. Smysl je jednoduchý: ať máš k DVOJZÁŘI hudbu — a její koupě mi zároveň přímo financuje […]
Léto v Praze pálí beton i kůži: chlor z Podolí, asfalt u Tančícího domu, tma malých kinosálů. Čtyři hlasy se střídají u stejné vody i stejných dveří – Tom, který po nocích pečuje o nemocnou mámu a přes den se učí být neviditelný; Viktor, jenž prchá z domova a nachází útočiště v šeru, kde se dívá, aby nemusel mluvit; Veronika, […]
TŘETÍ ČÁST Tři hrdinové v kolotoči ničení zvaném život čelí pocitům prohry, které nemají žádné opodstatnění. Jejich myšlenky a pocity určují chod událostí. Jejich snaha jít vpřed nepřináší vždy kýžené ovoce. Namáhavá cesta sebeuskutečnění a snaha udržet svou mysl jasnou. Jediné, čemu opět čelí na své cestě, je vlastní nejistota. Benjamin si vždy přál žít v New Yorku, ale netušil, […]
DRUHÁ ČÁST Tři hrdinové v kolotoči ničení zvaném život čelí pocitům prohry, které nemají žádné opodstatnění. Jejich myšlenky a pocity určují chod událostí. Jejich snaha jít vpřed nepřináší vždy kýžené ovoce. Namáhavá cesta sebeuskutečnění a snaha udržet svou mysl jasnou. Jediné, čemu opět čelí na své cestě, je vlastní nejistota. Benjamin si vždy přál žít v New Yorku, ale netušil, […]
PRVNÍ ČÁST Tři hrdinové v kolotoči ničení zvaném život čelí pocitům prohry, které nemají žádné opodstatnění. Jejich myšlenky a pocity určují chod událostí. Jejich snaha jít vpřed nepřináší vždy kýžené ovoce. Namáhavá cesta sebeuskutečnění a snaha udržet svou mysl jasnou. Jediné, čemu opět čelí na své cestě, je vlastní nejistota. Benjamin si vždy přál žít v New Yorku, ale netušil, […]
V deštném pralese Feklespír žije malý kluk, tak asi desetiletý, hubený jak lunt s očima vytřeštěnýma navrch hlavy, jmenuje se Lucián. Náhodou objeví cestu z Feklespíru ven a navštíví tak další místa: zámek paní Heneke, ledovou pláň Holenkárnýmej a slavné město Pochlenstár, zemi Velké roviny, aby se dostal tam, kam ho celou dobu vede jeho srdce. Konějška, Brzka, zámecká paní […]
ArtFork byl ficka. I DžibhajnHulu, MarkrPlace či Devahí. I detektiv. I soukromý vočko. Ale hlavně, byl to ten, který přišel o kolegyni NamástPrstý. To se s ním táhlo jako stín. Stín delší než stín DžibhajnHulský kaple vysoký tak, že její samotnej vrchol prostupuje do dimenze Moškvensír. Vrah NamástPrstý, hele… to je von, slýchával dost často ArtFork, ať přišel na smárkoktajl […]
Vzpomínková féerie. Je to jako vůně lučního kvítí, je to jak dusot koňských kopyt v jarním vánku, popoháním koně svých vzpomínek bičíkem, hyjé, hyjé! Barvy života rozlily se vůkol! Jak lépe vystihnout pomíjivou krásu vzpomínkové féerie? Jakmile zavřu knihu, dočtu poslední řádek, chvěji se ze vzpomínání – a náhle je obraz pryč. KOUPIT DO ON-LINE POLIČKY NA FORENDORS
Sotva jsem si uvědomil, co se děje, ucetil jsem kolem krku zelenou hadici. Byla studená a kluzká, ale rychle se stáhla, jak Tom zuřivě táhl za oba konce. Můj krk přiškrcenej a v hlavě mi začalo pulzovat. Myslel jsem, že je to konec. “Proč?” lapal jsem po dechu. “Co jsem ti k sakru udělal?” Ale Tom neodpovídal, jeho obličej byl […]
Stojí nade mnou jak přízrak. Co to sakra…? Než stačím cokoliv říct, chytne mě za vlasy. Trhá mi s nima, mlátí mi hlavou o zeď. Au! Zas. A zas. Do prdele! Naráží do mě tělem. Cejtím jeho sílu, je to jak úder kladivem. Snažím se bránit, ale je silnější. Všechno se točí, bolí mě hlava. Probouzím se. Bojuju. Dávám mu […]
Myslel jsem, že jsem to rozdejchal. Když jsem vyšel z páry, cejtil jsem se o něco líp, ale pak se to stalo. Narazil jsem přímo do Viktora ve sprchách. Byl to šok – stál tam tak blízko, že jsme se skoro dotkli. V mžiku mi v hlavě cvaklo. Nevím, co mě to popadlo. Najednou jsem cejtil vztek, jak mě zaplavuje […]
Sedím v páře a snažím se uklidnit. Srdce mi buší jak o závod. Ještě před chvílí jsem seděl na lavičce u bazénu a pozoroval ostatní plavce. Ale pak jsem si uvědomil, že mě něco vzrušuje. Něco, co jsem si nechtěl přiznat. Utekl jsem sem, abych se schoval před ostatníma. Před Viktorem. Před Tonym. Nechci, aby viděli, co se se mnou […]
V bazénu se vlní hladina vody, odlesky se zlomí a rozplynou v tichu. Přicházím sem často, ale dneska je to jiný. Cejtím to po celým těle – vzrušení, který mě prostupuje od chvíle, kdy jsem spatřil Toma ve sprše. Přitahuje mě k němu neznámá síla, něco co ještě neumím pojmenovat. A tak se tu ploužím po okraji bazénu jak stín. […]
Stojím na kraji bazénu a koukám, jak Tony trénuje. Jeho tělo je jako stroj, každej pohyb je precizní a elegantní. Fascinuje mě, jak se jeho svaly vlněj pod kůží, když se prodírá vodou. Snažím se potlačit myšlenky, který se mi derou do hlavy. Myšlenky, který by tam neměly bejt. Ale čím dýl ho pozoruju, tím je to těžší. Jeho plaveckej […]
Cítím na sobě jeho pohled, zatímco plavu. Tom Záhorský, můj věčný obdivovatel a zároveň rival. Nevím, jestli si všímá, že o jeho přítomnosti vím, ale rozhodně to nedávám najevo. Soustředím se jen na svůj trénink, na každý záběr, na každý nádech a výdech. Voda mi klouže po těle, cítím její chlad i odpor, který musím překonávat. Je to jako meditace, […]
Teď sedím v tramvaji a hlava mi jede na plný obrátky. Jak sakra věděl, že Gosford Park je můj oblíbenej film? Celou dobu jsem si myslel, že mě má za tupýho sportovce, co nepozná Shakespeara od Molièra. Nebo je to naopak? Snaží se mě jako vzdělávat nebo co? Stejně je to buzík. Přitáhnu si kolena pod bradu a čekám, až […]
Tréninky s Jakubem Bromlilem jsou jako žít vlastní malou válku. Přísný pohledy, kterejma mě prošívá, když zrovna nejsem pod vodou, připomínaj laserové paprsky, co mi prorážej kůži. Dneska je to o kraulu a o tom, jak mi Jakub zas připomene, že jsem z toho venku. Připadám si jak malej. “Neflákej se, Tome!” řve na mě Jakub a já cejtím, jak […]