Obraz “Vertigo: Ludmilin portrét” je akrylové dílo na plátně o rozměrech 40×50 cm, doplněné zlatými listy.

Inspirací pro jeho vznik byla scéna z filmu Alfreda Hitchcocka Vertigo, kde postava Midge maluje sama sebe ve stylu portrétu Carlotty Valdes. Autor, Endralon Niuuhalast, po více než dvaceti letech od zhlédnutí tohoto filmu při obědě s Ludmilou náhle spatřil podobnost s Midge, což ho vedlo k vytvoření tohoto portrétu.

Technika a kompozice

Dílo je vytvořeno akrylovými barvami na plátně, přičemž zlaté listy dodávají obrazu luxusní a nadčasový vzhled. Kompozice odkazuje na ikonickou scénu z Vertiga, kde Midge přemalovává sebe samu jako Carlotu. Tímto způsobem autor propojuje filmovou fikci s realitou, čímž vytváří zajímavý dialog mezi uměním a životem.

Symbolika a interpretace

Portrét Ludmily v roli Midge, která se stylizuje do podoby Carlotty, může symbolizovat hledání identity a touhu po sebepoznání. Stejně jako Midge ve filmu se snaží přiblížit ideálu, který představuje Carlotta, může i Ludmila v tomto obraze reprezentovat snahu o nalezení či redefinici sebe sama.

Použití zlatých listů může odkazovat na hodnotu a význam, který autor přikládá tomuto momentu inspirace a samotnému portrétu. Zlatá barva často symbolizuje bohatství, vznešenost a nadčasovost, což může naznačovat, že tento okamžik a vztah s Ludmilou mají pro autora zvláštní význam.

Osobní kontext a význam díla

Pro autora bylo setkání s Ludmilou a následná inspirace k vytvoření tohoto obrazu významným momentem, který spojil jeho vzpomínky na film Vertigo s reálným zážitkem. Tento portrét tak není jen uměleckým dílem, ale i osobní reflexí a poctou Ludmile, která v něm evokovala vzpomínky na ikonickou filmovou scénu.

Obraz “Vertigo: Ludmilin portrét” tedy představuje zajímavé propojení filmové inspirace s osobní zkušeností, čímž vytváří dílo plné symboliky a hlubokého významu.