Ztracený poutník v modrém lese

Ztracený poutník v modrém lese

Akryl na plátně

„Les je tichý. Ne proto, že by v něm nic nebylo, ale proto, že všechno poslouchá. Poutník se v něm neztratil náhodou. Ztratil se proto, aby nemusel jít dál.“

Tento obraz patří do cyklu Rodinné sídlo, konkrétně do jeho „poutnické“ vrstvy: do míst, kde domov není jistota, ale hledání. Je nejkonkrétnější z celé trojice. Přesto nejde o ilustraci. Modrá krajina je lesem jen náznakem – spíš stavem, do kterého člověk vstoupí, když přestane hledat cestu ven. Bílé body připomínají orientační značky, ale žádná z nich nevede pryč.

Analýza obrazu „Ztracený poutník v modrém lese“

Motiv ztracení jako úlevy
Poutník není v nebezpečí. Je chráněn barvou, rytmem, opakováním. Les zde funguje jako náruč – neproniknutelná, ale laskavá. V kontextu cyklu Rodinné sídlo jde o obraz, který dovoluje zůstat.

Barevnost a prostor
Modré a zelené tóny vytvářejí hloubku, která není hrozivá. Spíš zpomaluje. Oko se nemá kde zachytit – a právě proto se uklidní.

Význam díla
Tento obraz mluví k těm, kdo celý život někam míří. „Ztracený poutník v modrém lese“ v rámci Rodinného sídla říká: není nutné dojít. Někdy stačí být.

Tento obraz již má svého majitele.
Obraz se signaturou: Endralon Niuuhalast