Ahoj, milí moji 🌸 je zvláštní, jak se člověk může ocitnout uprostřed něčeho, co si dlouho přál… a zároveň si v tom najednou není jistý. Sedím u stolu, knihy mám vyrovnané před sebou. Ne v nějakých velkých hromadách, spíš v menších komínech, které průběžně přerovnávám podle toho, co zrovna řeším. Jednu vezmu, podepíšu, vrátím ji jinam. Další přesunu. Je v tom […]
Ahoj, milí moji 🌸 jsou chvíle, kdy už člověk nepřemýšlí, co ještě upravit, co ještě doladit, co ještě zadržet — a prostě to pustí ven. A přesně tohle je jedna z nich. Tohle psaní odchází 11. dubna. A když jsem si to přepočítal, do začátku Světa knihy zbývá zhruba něco přes měsíc. Něco kolem třiatřiceti dnů. Není to ani blízko, ani […]
Ahoj, milí moji 🌸 možná je to zvláštní, ale cítím potřebu říct i to, proč si ten balíček vlastně nekoupit. Ne jako gesto skromnosti. Spíš jako způsob, jak ten svět ochránit. Protože ne každá kniha je pro každého. A ne každá kniha je pro každou chvíli. Tohle není rychlé čtení. Není to kniha, kterou vezmete do ruky a za dva večery […]
Ahoj, milí moji 🌸 když jsem přemýšlel nad autorským balíčkem, nešlo mi jen o to, co všechno bude obsahovat, ale jaký z něj bude mít člověk pocit. Jestli to bude jen součet několika položek… nebo jestli to bude působit jako jeden celek, který má svůj tvar, rytmus a vnitřní logiku. A právě proto jsem se od začátku vracel k jedné myšlence. […]
Ahoj, milí moji 🌸 když se dnes ohlížím za revidovanými vydáními, nevidím v tom gesto člověka, který by se chtěl vracet k minulosti jen ze sentimentu. Vidím v tom něco jiného. Potřebu dorovnat hladinu. Potřebu vzít texty, které vznikaly v různých obdobích mého života, pod různým tlakem, s různou mírou zkušenosti, a položit je vedle sebe tak, aby už nepůsobily jako […]
Ahoj, milí moji 🌸 když se řekne „psaní knihy“, většina lidí si představí ticho. Stůl. Možná lampu. A člověka, který se sklání nad větami, jako by byly něčím jemným, co se nesmí vyrušit. A já to chápu. Taky jsem si to kdysi myslel. Jenže poslední měsíce mě naučily něco jiného. Že psaní je možná ta nejklidnější část celého procesu. To, co […]
Ahoj, milí moji 🌸 někdy se stane, že člověk vysloví něco, co v něm dlouho žilo potichu, a teprve ve chvíli, kdy to zazní nahlas, pochopí, že to má vlastní váhu. Ne tu myšlenkovou, kterou si přehráváme vevnitř, kde všechno zní trochu zkresleně a trochu bezpečně, ale váhu skutečnou — takovou, která už patří i ostatním. Přesně to se mi stalo […]
Ahoj, milí moji 🌸 sedím nad tím vším, co se za ten týden ve mně i kolem mě odehrálo, a mám pocit, jako bych se ocitl někde mezi dvěma světy. Ještě nedávno jsem byl ponořený v tichu tvorby, v prostoru, kde slova vznikají bez tlaku, bez nutnosti obstát. A teď stojím na prahu něčeho jiného – něčeho, co má váhu reality, […]
Ahoj, milí moji 🌸 někdy mám pocit, že kniha nikdy nezačíná první větou. Že začíná mnohem dřív, v nějakém sotva postřehnutelném záchvěvu, v obrazu noční ulice, v tónu, který se ke mně vrátí znenadání, v větě, kterou si člověk nese v hlavě ještě dřív, než ví, komu vlastně patří. A možná právě odtud se u mě vzal i celý PNVNY Universe. […]
Kde mě najdete na Světě knihy Praha 2026 V květnu 2026 se zúčastním mezinárodního knižního festivalu Svět knihy Praha, jednoho z největších literárních setkání ve střední Evropě. Pokud chcete moje knihy vidět naživo, prolistovat si je nebo si je nechat podepsat, můžete se za mnou během festivalu zastavit osobně. Najdete mě na Výstaviště Praha v Křižíkově pavilonu D, kde budu […]
Ahoj, milí moji 🌸 dnes vám píšu s pocitem, že některé věci se v nás nejdřív stanou obrazem, teprve potom větou. Že než si přiznáme, co nás tíží, přijde sen a nabídne nám to v řeči, která nic nevysvětluje, a přitom míří přesně. Jako když vám někdo beze slov položí dlaň na stůl a vy najednou víte, kdo tu drží střed, […]
Ahoj, milí moji 🌸 poslední dny se mi slévají do jedné dlouhé noci, která má jen pár změn světla: jednou je to bledý pruh rána na skle, podruhé modrý odlesk monitoru, jindy prasknutí neonu někde v ulici, které se ozve i přes zavřené okno. V takových chvílích je zvláštní, jak se práce tváří tiše — a přitom má váhu. Jako když […]
Přízraky v Umagu – Úsvit naděje Original Book Soundtrack • Poslední noc v New Yorku (PNVNY)Antonín Deliš Co je to za album Přízraky v Umagu je soundtrackové album k třetímu dílu PNVNY – a zároveň nejvíc “show” ze všech dosavadních soundtracků: velký mix stylů (místy až cabaret / “Moulin Rouge” energie), ale s hlubokým podkladem, který drží jednotu světa. Pestré […]
New Jeff Buckley was born Original Book Soundtrack • Notes for My Quiet DisasterAntonín Deliš — Poslední noc v New Yorku (PNVNY) Co je to za album New Jeff Buckley was born je třetí disk knižního soundtracku k projektu Poslední noc v New Yorku (PNVNY). Není to převyprávění děje do písní. Je to zvuková vrstva, která drží tón, dech a […]
Ahoj, milí moji 🌸 dlouho jsem si říkal, jak tenhle dopis vlastně začít, protože sám v sobě cítím, že nejsem v bodě, kde by se věci daly shrnout jednou větou nebo uzavřít do elegantního oblouku. Spíš mám pocit, že stojím někde uprostřed pole, kolem mě jsou rozházené poznámky, nedopsané plány a takové to ticho, které není klidem, ale spíš čekáním. Možná […]
Ahoj, milí moji 🌸 píšu vám tenhle dopis jako uzavření jedné zvláštní, trochu kruhové zkušenosti. Měsíc jsem se vracel k tomu, co bylo těsně před pandemií. A i tohle, co jsem znovu otevřel v sobě, bylo těsně před pandemií. Je na tom cosi paradoxního: jako kdyby se člověk po letech vrátil na stejné nástupiště, ale zjistil, že cedule jsou sice stejné, […]
Ahoj, milí moji 🌸 když člověk po letech zvedne ze země starý list papíru, často ho překvapí, jak moc ten list voní dobou, ve které vznikl. Ne ani tak inkoustem, jako spíš tím zvláštním napětím mezi „ještě nevím“ a „už se to děje“. A přesně tak na mě působí tvoje návraty ke Kudykamu 2: Vzkříšení. Jako kdyby ses vracel k vlastnímu […]
Ahoj, milí moji 🌸 poslední dobou se mi vrací obraz rozvalin. Ne jako romantická ruina pro výletníky, ale jako opravdové místo po něčem, co kdysi stálo a drželo tvar, a pak se to zlomilo, propadlo, sesypalo do prachu. Když jsem tenkrát psal „Kudykam 2: Vzkříšení“, myslel jsem, že tvořím cestu pro někoho jiného – pro klienta, pro člověka na druhém konci […]
Ahoj, milí moji 🌸 poslední dobou se mi často stává, že hodně spím. A je zvláštní, jak moc se to dá číst jako útěk, i když to útěk není. Spíš takové tiché přiznání těla, že začne brzdit dřív, než se člověk úplně rozbije. Jako kdyby ve mně byl někdo starostlivý, kdo mi bez dramat říká: „Teď méně. Teď pomaleji. Teď opatrně.“ […]
Ahoj, milí moji 🌸 děkuju vám za všechna novoroční přání. Opravdu. Četl jsem je v čase, kdy jsem měl pocit, že rok 2026 by mohl být konečně trochu jemnější, jako když člověk po dlouhé zimě poprvé otevře okno a nezabolí ho z toho vzduchu plíce. Bylo to hezké, lidské, takové to malé připomenutí, že nejsem na světě sám, i když si […]