Všechno, co na obloze vidím, už se stalo. Každá hvězda ke mně přichází z vlastní minulosti. Každá galaxie mi ukazuje tvář, kterou možná dávno nemá. Kamkoli bych se vydal za světlem, letěl bych zpátky. Budoucnost nemá souhvězdí. Nevyslala ještě jediný paprsek, podle něhož bych poznal její směr. Přesto se přede mnou prostor rozevírá. Ne jako dveře. Spíš jako tma, která […]
Doteď jsem byl prostor, kterým všechno procházelo. Mrtvé planety ve mně nechávaly chlad. Staré hvězdy mě osvětlovaly ještě dlouho po svém zániku. Každá černá díra ohnula můj směr a každá červí díra nabízela zkratku do světů, které jsem opustil. Cítil jsem i to, co se mě netýkalo. Cizí gravitace mi vstupovala do těla a vydávala se za osud. Teď se […]
Ve snu stál vedle mě muž s téměř mou tváří. Vesmír na okamžik vypadal, jako by uměl opakovat. Dokud nepromluvil. Podoba zůstala, ale světlo už nepřicházelo z téhož místa. Mezi mnou a vším, co přijde, leží věta těžká jako zhroucená hvězda: Nikdo jako ty už nepřijde. Světlo budoucnosti se kolem ní ohýbá, vrací se ke mně z několika stran a […]
Ve snech ke mně přicházejí lidé, jejichž jména jsem ještě neslyšel. Jeden měl téměř mou tvář. Stál vedle mě tak blízko, že jsem nevěděl, zda se dívám na někoho cizího, nebo na život, který se ke mně vrací z opačného konce času. Ráno po nich nezůstalo nic. Jen pocit, že se za hranicí mého dne něco pohnulo. Každý okamžik kolem […]
Nejvíc mě překvapuje, že ve vesmíru, ve kterém jsme byli spolu, žádný jiný vesmír nebyl. Všechny možné směry se na několik měsíců složily do jediné skutečnosti. Přicházel jsi z míst, která předtím neležela na mé mapě, a pokaždé, když ses objevil ve dveřích, vzdálenost přestala být vlastností prostoru. Nebyl důvod hledat jinou oblohu. Až po tvém odchodu se vesmír znovu […]
Během několika dní prosákly do mého vesmíru tři životy, které jsem kdysi mohl žít. Nejdřív zazvonilo číslo beze jména. Z druhé strany se otevřela místa, která jsem opustil ještě před tebou. Pak se ve starém vláknu rozsvítila věta. Dopadla ke mně pozdě, jako světlo hvězdy, která neví, že jsem změnil oblohu. Nakonec jsme se minuli v metru, každý na jiném […]
Po tvém odchodu jsem uklidil. Přestavěl jsem souhvězdí pokoje. Z postele jsem udělal gauč, jako bych přeložil časoprostor v místě, kde jsme spolu leželi, a opřel jednu noc ke zdi. Věci jsem posunul na jiné dráhy. Setřel prach. Otevřel okna. Obrátil všechno, co hledělo ke dveřím, zpátky k sobě. Byt už neobíhá kolem tvé nepřítomnosti. Je znovu mým prostorem. Sedím […]
Někde daleko za námi se ještě chvěje prostor tím, že jsme se potkali. Ta vlna už neví, kdo přiletěl první a kdo nakonec odbočil. Nese jen zprávu, že tu kdysi byla dvě tělesa. Po tvém odletu se začaly vracet staré signály. Každý se vracel se svou vlastní gravitací. Každý chtěl, abych změnil směr. Žádný však neuměl pohnout se o jediný […]
Když se vracím domů a otevírám dveře z ulice, zahlédnu se v jejich skle a podívám se přes rameno. Na okamžik věřím, že tam stojíš. Že ses za mnou vydal a celou cestu mlčel, abys mě mohl překvapit. Pak scházím po schodech ke svému bytu a s každým schodem si říkám: Co když jsi přišel dřív než já? Co když […]
Naše poslední setkání bylo květnovou procházkou k místu, kde leží Amálka. Seděli jsme na jejím vršku pod stromem. Noc už byla tmavá a my se líbali nad tělem, které jsem kdysi miloval jiným druhem lásky. Pod námi smrt. Mezi námi ještě život. A všude kolem žáby. Nikdy předtím jsem je neslyšel kvákat tak hlasitě. Každý jejich hlas vybuchoval v rákosí […]
Na stolku stojí dvě fotografie. Jedna nepřítomnost má hrob. Druhá adresu. Jedna hvězda zhasla. Druhá dál svítí v souhvězdí, do kterého nepatřím. V noci mezi nimi nerozpoznám rozdíl. Ani jedna se nepohne, když vejdu do pokoje. Ani jedna se neotočí, když vyslovím její jméno. Která z nich mě dělá vdovcem? Ta, která zemřela? Nebo ta, která žije v takové vzdálenosti, […]
Ve váze stojí býlí a já mu pořád říkám květiny. Je jako všechny květiny, které jsem ti nikdy nedal, které nikdy neuschly, protože jsem ti je nikdy nenatrhal, nikdy nekoupil. Dal jsem ti ale všechno, co jsem ti dát mohl, všechno, co se dalo předat beze svědků. Jen tu květinu jsem ti dát nemohl. Ta ví, co jsme si nesměli […]
Vesmír je celý na dálku. Zatímco tu sedím a píšu tyhle řádky, rozpínám se s ním, přestože nehybně sedím u svého stolu. Každé světlo k nám přichází pozdě. Díváme se na hvězdy a vidíme, čím byly, ne čím jsou. Možná už dávno vyhasly. Možná jejich světlo ještě neví, že nemá kam dorazit. A když jsi odešel, viděl jsem tě ještě […]
Té noci jsem umřel já. Já dítě. Já adolescent. Já dospělý. Umřel jsem i starý, přestože jsem se jím ještě nestihl stát. A umřel jsi i ty. Přesto jsme vedle sebe stihli zestárnout. Stačili jsme si slíbit ještě jeden život, jako by někde existovala planeta, na které se dá začít znovu. Nevím, kdo z nás tam přiletí první. Kdo postaví […]
Možná čas není chodba, kterou by se dalo projít. Možná je čas pokoj vedle pokoje, vedle neklidu mého pokoje. V jednom mi říkáš jménem, které už nikdo nevysloví. V druhém se směješ tomu, které jsme vymysleli jen pro sebe. V dalším zůstáváš v mé písni. Jen v mém neklidném pokoji už nejsi. Je příběh další rozměr, nebo místnost, do které […]
I Táta přeložil čtvrtku ještě jednou a vložil mi do ruky malé nůžky. Tady můžeš stříhat. Tady ne. Neboj, srdce se nerozpadne. Kraje jsme sešívali červenou bavlnkou, fixami kreslili květy růží a uprostřed nechávali malinká dvířka. Do nich se zasunula fotografie, aby srdce vědělo, pro koho bylo vyrobené. Všechno tehdy bylo pro mámu. Srdce, hvězdy, malé věci, které jsem uměl […]
Mé oči věděly dřív než já. Zalévaly se slzami, jako by už četly větu, která ještě nebyla napsaná. Co zahlédly? Tvůj strach? Svět, který si vybereš? Že mi už nikdy neřekneš Radúzi? Věděly dřív, jak zvolíš. Tělo přijalo tvou volbu ještě předtím, než jsi ji vyslovil. Proto slzy padaly jako potvrzení něčeho, co už ve mně dávno klíčilo. Proč tedy […]
VSTUP DO SVĚTA KNIHY FORENDORS → WATTPAD → ČÍST TADY → SPOTIFY → VINYL → AUDIOKNIHA KNIHA U PARTNERŮ → OHODNOŤ KNIHU NA DATABÁZI KNIH→ BÝLÍ je básnická sbírka o světle, které přichází pozdě. O člověku, který odešel, ale nezemřel. O lásce, jež skončila dřív, než stačila zestárnout, a přesto v sobě unesla celý život. A o čase po ní […]