Ahoj, milí moji 🌸 občas se na sebe dívám v obrazech, které nejsem úplně já, a přitom by bylo příliš jednoduché říct, že se v nich nepoznávám. Poznávám. Jen ne doslova. Ne jako v zrcadle, které vrací přesný stav věcí, ale spíš jako v nějaké zvláštní ozvěně sebe sama, která je hladší, jemnější, o něco mladší, možná i o něco vlídnější. […]
Ahoj, milí moji 🌸 po pětadvaceti letech jsem si znovu sedl k pianu a když to teď píšu, uvědomuji si, jak snadno by ta věta mohla znít slavnostněji, než jaký ten okamžik ve skutečnosti byl. Jenže on nebyl slavnostní. Nebyl to žádný filmový návrat, žádné velké gesto, žádná scéna, ve které by se člověk na chvíli zastavil nad vlastním osudem a […]
Ahoj, milí moji 🌸 strávil jsem šest hodin v botanické zahradě a dodnes mám pocit, že ten čas nešel měřit jen hodinami. Nebyl to ten druh návštěvy, kdy člověk projde jednu část, zastaví se na pár fotografií a zase pokračuje dál s pocitem, že „to má za sebou“. Chodil jsem pomalu, vracel se, znovu procházel stejnými cestami, nechával se vést spíš […]
Ahoj, milí moji 🌸 někdy mám pocit, že noc je upřímnější než den. Ne tím, co ukáže, ale tím, co si dovolí nechat bez odpovědi. Přes den si skládám svět do tvarů, které dávají smysl – věty mají začátky a konce, rozhodnutí mají důvody, emoce mají vysvětlení. Jako bych si kolem sebe stavěl jemnou konstrukci, která drží pohromadě všechno, co by […]