Dlouho jsem si myslel, že budu „jen“ psát knihy. Jenže některé příběhy nechtěly zůstat zavřené mezi stránkami. Některé scény měly vlastní zvuk. Vlastní rytmus. Vlastní světlo. A někdy i vlastní ticho. Postupně jsem začal chápat, že moje tvorba nevzniká odděleně. Kniha není izolovaný objekt. Jedna postava se objeví v textu, pak ve skladbě, pak v obrazu nebo videu. Některé motivy […]
Vedle literární a hudební tvorby se věnuji také autorskému videu, experimentálním filmům a vizuálním projektům na pomezí atmosférického kina, osobního deníku a hudebního obrazu. Moje filmová práce často vzniká intuitivně — z nálady místa, nočních cest městem, fragmentů vzpomínek nebo pocitu, který nejde převést jen do textu. Ve videích se opakují témata samoty, městské melancholie, identity, těla, paměti a vnitřního […]
Občas to může vypadat, že jsem rozprostřený všude možně. Web. TikTok. Instagram. YouTube. Wattpad. Reddit. SoundCloud. Last.fm. LinkedIn. HeroHero. Forendors. OnlyFans. Newsletter. WhatsApp. Discord. Není to proto, že bych chtěl zaplnit internet jen proto, aby někde něco blikalo. A není to ani tím, že bych na každé místo dával totéž se stejným významem. Každé z těch míst používám trochu jinak. […]
Letošní Svět knihy má jako jedno z témat historii. Paměť proti zapomínání. A já jsem si původně říkal, že sedm dní před festivalem už možná nemá cenu nic velkého vysvětlovat. Knihy jsem ukázal. Odkazy jsem roznesl po sítích. Kdo mě sleduje, ví, že budu na Světě knihy v kolektivní expozici, v Pavilonu D. Ví, že nevezu jednu novinku, ale kus […]
Původně jsem si myslel, že na Svět knihy pojedu hlavně se svou novinkou. S knihou Usuš své vlasy v 15:30, 2:45. Jenže pak se mi zdál sen. A ten sen mi zvláštním způsobem připomněl něco, co jsem možná věděl už dávno: že než člověk začne ukazovat, kam právě míří, měl by se někdy poctivě vrátit tam, odkud vyšel. K prvním […]
Jednou jsem poslal rukopis do vydavatelství. Byl to Lucián.Albatros.Zamítnuto. A pak už jsem nikdy nic nikam neposlal. Ne proto, že bych přestal psát. Spíš naopak. Jen jsem se postupně vydal jinou cestou — cestou samovydávání, která byla často trýznivá, drahá, pomalá a plná omylů, ale zároveň mě naučila téměř všechno, co dnes kolem knih dělám. Sazbu.Obálky.Web.Distribuci.Soundtracky.Karetní sady.Archivaci.Návraty ke starým projektům.Nové […]
Některé knihy vznikají od pracovního stolu. Grožnjanské mystérium vznikalo úplně jinak. Nejdřív existovaly stejnojmenné karty zaměřené na práci s minulými životy, karmickými vzorci a symbolickou vrstvou lidských příběhů. Jenže postupně se kolem nich začalo dít něco mnohem většího. Vznikaly semináře. Setkání. Dlouhé rozhovory o vztazích, opakujících se životních situacích, vnitřní paměti a zvláštních pocitech, které lidé často neuměli pojmenovat běžným […]
Kdysi jsem vykládal karty. Bylo to období, kdy jsem ve spiritualitě rozvíjel svou tvořivost všemi možnými směry. Byla to práce s lidmi, symboly, obrazy, intuicí a vnitřními krajinami, které se skrze výklad karet otevíraly. Právě tehdy vznikli Andělé hvězdného Avalonu. Na první pohled jsou to vykládací karty. A tím také skutečně byly. Jenže postupně se kolem nich začal rozrůstat mnohem […]
Některé knihy se po letech nevracejí proto, že by člověk plánoval jejich návrat. Vrátí se samy. Stačí drobnost. Jméno. Zpráva. Přítomnost někoho, kdo kdysi vstoupil do jejich světa a zanechal v něm stopu. Poslední dny se mi tímhle způsobem znovu otevřel Můj neviditelný manžel Rajneesh Pranapati. Ne kvůli nostalgii a vlastně ani ne kvůli samotné knize. Spíš kvůli zvláštnímu pocitu, […]
Pomalu vzniká nová kniha: Miluj mě do krve. Na první pohled by mohla působit jako vztahový román odehrávající se během léta na Maltě. Jenže čím déle ten příběh vzniká, tím víc cítím, že pod povrchem roste něco mnohem temnějšího a méně viditelného. Ne klasická detektivka. Spíš příběh o narušení prostoru, vztahů a důvěry. Druhé léto na Maltě Petr se vrací […]
Po dlouhé době jsem přepracoval obálku knihy Harjin a hvězda, co spadla dvakrát. A mám pocit, že se tím změnil i můj vlastní pohled na celý ten příběh. Dlouho jsem Harjina viděl hlavně přes melancholii, temnotu a zvláštní tíhu světa, který v sobě nese stopy války, samoty a ztráty. Původní přebaly proto často působily víc jako fantasy nebo soundtrack k […]
Druhý díl ArtForka se ve mně dlouho pohyboval spíš jako fragmenty. Obrazy.Útržky řeči.Pocit světa po katastrofě.Města, která vypadají, jako by přežila vlastní konec jen napůl. A teď mám poprvé pocit, že ten příběh začíná dostávat skutečnou tvář. Možná právě díky nové obálce. MastronDavaj z Mokrobádu, Govlínbej z Rukoslanu a fíckej detektiv ArtFork z Džibhajnhulu: Poslední rok Ten název pořád zní […]
Některé obálky nejsou jen grafická změna. Jsou změnou pohledu na celý příběh. Dlouho jsem se držel původní obálky Chlapců z Brassai Sámuel utca, kterou jsem vytvořil v době, kdy ta kniha vznikala hlavně z jiné energie. Měla v sobě válečnou atmosféru, tíhu staré Budapešti, pocit historie, která člověka pozoruje z dálky a nedovolí mu úplně dýchat. A možná to tehdy […]
Pomalu vzniká nová kniha. Jmenuje se Christmas a Hamburger. A zatímco se její svět teprve skládá dohromady, má už svou první prozatímní tvář. Obálku. Na první pohled může působit skoro něžně. Vánočně. Měkce. Jako příslib romance, ve které bude sníh, světýlka, Praha a dva lidé, kteří se k sobě opatrně přibližují. Jenže pod tou něhou je něco neklidnějšího. Christmas a […]
Poslední měsíce si uvědomuju zvláštní věc. Že několik mých současných projektů vlastně vzniká ze stejného zdroje. Nejen Christmas a Hamburger.Ale i pokračování práce na Harjinovi.A vlastně i sbírka Černý. A tím zdrojem není jen inspirace. Je to prostor. S Petrem se do mého života vrátila hravost, fantazie, přezdívky, malé absurdní světy, noční konverzace a zvláštní pocit, že člověk nemusí být […]
Před Světem knihy většinou mluvím hlavně o věcech, které už existují fyzicky. O knihách, stolech, tisku, podpisu, cestě do Prahy. Jenže paralelně s tím se pořád dějí i jiné věci. Tišší. Dlouhodobější. Druhý díl pentalogie Usuš své vlasy v 15:30, 2:45 je už nějakou dobu ve mně kompletně poskládaný. A teď je konečně rozepsaný. Podtitul zůstává: Otoč-se | než-sko-číš. Zároveň […]