Promenáda byla dopoledne jiná než odpoledne. Méně turistů, méně hluku, jen místní pospíchající kolem s nákupními taškami a číšníci připravující venkovní stoly na pozdější hodiny. Slunce stálo nízko nad přístavem, ale pálilo už ostře. Petr šel sám. Žaneta zůstala v hotelu. Četla, nebo spala, nebo dělala obě věci zároveň. Markéta odešla ještě před devátou, krátce zaťukala na dveře pokoje a […]
Ráno přišlo s hlasitějším hlukem, než Petr čekal. Přes žaluzie svítilo bílé světlo a odněkud z chodby pronikaly hlasy — děti, soudě podle tónu, a rodiče, kteří je k něčemu přemlouvali. Žaneta už nebyla v posteli. Petr zůstal chvíli ležet a díval se do stropu. Restaurace v přízemí hotelu byla v tuhle hodinu skoro plná. Turisté v plážovém oblečení, rodiny […]
Mám radost, že mám venku dvě nové knihy. Mám. Jenže to není ta hlavní emoce. Mám totiž pocit, že se po letech konečně začíná dít něco, co bylo dlouhou dobu vidět jen mně. Nevyšly jen dvě knihy. Začal se postupně otevírat svět, který jsem stavěl mnoho let. Svět, ve kterém vedle sebe existují příběhy, soundtracky, obrazy, vlastní jazyky, mapy, ilustrace […]
Babu Edit řekla, že jdeme do lázní. Bylo to jako říct, že bude oběd nebo že se musí jít nakoupit. Prostě informace. Stál jsem v předsíni a koukal na ni, jak vybaluje z velké látkové tašky věci na stůl. Ručník. Druhý ručník. Mýdlo v plastové krabičce. Gumové pantofle v igelitovém sáčku. Ještě jeden menší sáček, kde bylo uvnitř něco tmavého. […]
Budík nezvonil. Harjin se bez něj probouzel od té doby, co přišla Amaril. Tělo si samo našlo čas — pět minut před šestou, kdy světlo za oknem teprve začínalo měnit barvu z černé na temně šedou. Přesně v té chvíli, kdy smrk přestal být tmavou stěnou a začal být zase stromem. Vstal pomalu. Amaril seděla v košíku a dívala se […]
Kdybych měl zpětně říct, odkud přesně přišli Christmas a Hamburger, neuměl bych ukázat na jednu chvíli, jednu větu nebo jeden obraz. Tahle kniha nevznikla tak, že bych si sedl a rozhodl se napsat vánoční příběh o dvou lidech. Spíš se dlouho skládala z věcí, které spolu na první pohled nesouvisely: z hudby, z filmu, z čínštiny, z neurologických záhad, z […]
Čínské bistro zavíralo v devět. Hamburger to věděl, protože paní za pultem to řekla čínsky a Christmas to přeložil gestem: dvě ruce sevřené k sobě, přivřené oči a malý pohyb hlavy. Před devátou. Bylo půl osmé. Venku padal sníh. Jiný než přes den. Noční sníh byl hustší, tišší. Dopadal na výlohu a vytvářel vrstvu, přes kterou bylo město vidět jen […]
Jsi venku? Hamburger napsal: Za dvacet minut. Christmas: Náplavka? Hamburger napsal: Jo. Položil telefon vedle sebe a díval se na strop. Bílý strop, bílá žárovka, žádná zlatá linka. Žádný pokoj v Hamburku. Žádný prázdný hák, který by na něj čekal z rohu. Venku bylo jasno. Praha v jasném prosincovém ránu měla jinou tvář než Praha ve sněhu nebo dešti. Sníh […]
Bistro se začínalo plnit na oběd. Hamburger to vnímal jako nárůst hluku za zády — víc hlasů, víc pohybu u pultu, víc lidí, kteří přicházeli s bundami mokrými od sněhu a přinášeli dovnitř prosinec. Čtvercový stůl u zadní stěny byl pořád jejich, ale prostor kolem houstl. Christmas to vnímal taky. Hamburger to poznal podle toho, jak se přitáhl trochu blíž […]
Do Hot Grillu se vrátil vlastně bez důvodu. Nebo možná důvod měl, ale nechtěl si ho přiznat. Christmas věděl, co chce. To byl paradox posledních týdnů. Nebyl ztracený v nabídce, v systému ani ve světě. Věděl přesně. Hamburger. Malé hranolky. Kečup. Vodu. Pár obyčejných slov. Jednoduchou českou větu, kterou znal od dětství, protože hamburger si poprvé objednával jako kluk, tehdy, […]
Někdo v sousedním pokoji pustil sprchu. Trubky ve starší budově se rozechvěly svým charakteristickým drnčením, které jde i přes zeď. Hamburger ležel na posteli a díval se do stropu — bílého, s bílou žárovkou, bez zlaté linky. Jsem v Praze. Na okamžik si myslel, že leží v Hamburku, v černozlatém bytě. Teprve drnčení trubek za stěnou ho vrátilo. Hostel. Vodičkova […]
Svíčka hořela od rána. Christmas ji zapálil ještě před snídaní — jen sklenice vody a boží milost rozlomená napůl a moučkový cukr na prstech. Christmas nikdy nikomu nevysvětloval proč snídá, jak snídá, protože to byl jeho stůl a jeho věci a jeho soustředění, a vysvětlit to někomu by z toho udělalo něco jiného, než to bylo. Jeho oltář nebyl jako […]
Hamburger nastoupil do metra, ve vagónu bylo málo lidí — žena s taškami, starší muž s novinami, dva turisté s batohy, kteří se dívali na mapu v telefonu a šeptali si anglicky. Nesedl si. Stál u dveří, kufr vedle nohy, ruka na madlu. Výstup na Muzeu. Hamburger prošel chodbou plnou schodů, rolujících reklamních ploch. Z plakátů mu na tvář blikalo […]
Osobní čtenářský zápis ke knize Měsíční království: Zrození krále od Jany Ester Vozábové a Barbory Vozábové — k temně laděnému fantasy příběhu o dívce se smrtícím darem, chladných zdech královského dvora a světě, kde krása, moc a krutost stojí nebezpečně blízko u sebe. Ke knize Měsíční království: Zrození krále od Jany Ester Vozábové a Barbory Vozábové jsem se vracel víckrát […]
Osobní čtenářský návrat ke knize Než mě vypnou od Hanky Šipkové — ke knize, která mi po roce zůstala v paměti hlavně tím, jak její závěr proměnil všechno, co mu předcházelo. Kniha Než mě vypnou od Hanky Šipkové ke mně přišla ve zvláštním čase. Objevila se zhruba ve chvíli, kdy jsem vydával svou Dvojzář, a možná právě proto jsem ji […]
Ráno přišlo znovu. A pak znovu. Hamburger se probudil ve čtvrtek — nebo ve středu, nebo v pátek. Dny začaly splývat tak, že každý měl stejnou barvu. Šedivě plísňovou. Šedivý Hamburk, šedivý pokoj, šedivý vzduch v kuchyni. I káva měla najednou šedivý charakter, jako by ztratila vůni, jako by parfém jeho dne odešel spolu s Dominiquem. Ležel a díval se […]
VSTUP DO SVĚTA ROMÁNU „PĚT MINUT U PISOÁRŮ“ FORENDORS → WATTPAD → ČÍST TADY → SPOTIFY → VINYL AUDIOKNIHA KNIHA U PARTNERA OHODNOŤ KNIHU NA DATABÁZI KNIH → „Připravuji k vydání ↓“ Zločin v domě na Petrském náměstí je společenský psychologický román z prostředí soukromého televizního domu. Na první pohled je to příběh o práci. Recepce. Výtahy. Studia. Editorny. Firemní […]
Žaneta chtěla po večeři zůstat u stolu. „Ještě sklenku,“ řekla a pootočila prázdnou sklenicí od vína. „Nebo dvě.“ Markéta ji podpořila. Objednaly si dezert a začaly probírat plán na zítřek. Petr poslouchal, přikyvoval, ale myšlenkami byl jinde. „Jdu na bar,“ řekl, když se v hovoru objevila mezera. Žaneta se na něj podívala. „Telefon.“ Pochopila. Nebo se tvářila, že pochopila. V […]
Dimenze (19 bezpečných) Moškvensvír – uzavřená dimenze, jediný vstup přes chrám Aktamo. Torovan – dimenze, kde se nachází Natrabal, Mušremí, Hugene a planeta FX6Fí. TantarólaBolejsí – jedna z nejchudších dimenzí v celém vesmíru, nicméně vcelku mírumilovná. HakvanaTaka – oplývala velkým počtem multigalaxií a poměrně slušným obsazením velkých i podružných planet. ŠouČeTu – každému po prostupu do této dimenze zfialoví a celkově se zjemní kůže. Smikmo – […]
Díky tomu, že fícký vědmy stály stranou města, nákaza se nešířila dál. Byla to ta zvláštní ochrana, co nevypadá jako ochrana: ticho, odstup a modlén, který se drží nízko a nepouští nic zbytečného přes práh. Štěstí pro NastrínfátXCémino. Štěstí, které se nedá oslavit, protože kdyby se oslavilo, hned by si ho někdo všiml a zapsal. Radovaan vyrostl a zplodil Vannon. […]