P O D L A P A Č E M S N Ů
P O D L A P A Č E M S N Ů Usnul jsi spánkem klidného Kentaura. A přesto, koní jsem se vždycky bál. A teď? Jeden svými kopyty odkopává peřinu, když se vracím domů.
A N D Ě L É V D I V A C A F É
Už dřív jsem s nimi hovořil, když jsme se potkali, už tam nebyli. Nevadí. Andělé se stěhují. S tebou však znovu přišli.
P R V N Í K R O K Y
S tebou noční ulicí Ugotsa, nahoru na Sashegy po Sion Lépsö, už tam jsi byl, dosud nepoznán, předjímán pohybem, předjímán radostí, předjímán, zakázán.
B L Á Z N I V Ý S T Ř E L E C
Osedlal jsi mé srdce vskutku divnou cestou. Muž stejného jména byl více mlčenlivý. A ty? Muž s tváří hezkou. Napůl kůň, napůl člověk horlivý.
BÝLÍ – Prolog
Mé oči věděly dřív než já. Zalévaly se slzami, jako by už četly větu, která ještě nebyla napsaná. Co zahlédly? Tvůj strach? Svět, který si vybereš? Že mi už nikdy neřekneš Radúzi? Věděly dřív, jak zvolíš. Tělo přijalo tvou volbu ještě předtím, než jsi ji vyslovil. Proto slzy padaly jako potvrzení něčeho, co už ve mně dávno klíčilo. Proč tedy […]
BÝLÍ (sbírka poezie)
VSTUP DO SVĚTA KNIHY FORENDORS → WATTPAD → ČÍST TADY → SPOTIFY → VINYL → AUDIOKNIHA KNIHA U PARTNERŮ → OHODNOŤ KNIHU NA DATABÁZI KNIH→ BÝLÍ je básnická sbírka o světle, které přichází pozdě. O člověku, který odešel, ale nezemřel. O lásce, jež skončila dřív, než stačila zestárnout, a přesto v sobě unesla celý život. A o čase po ní […]
Révi a Město snů: Kniha, u které jsem chvílemi seděl jako Bastián
Révi a Město snů – Veronika Hurdová Révi a Město snů pro mě bylo prvním skutečným setkáním s prózou Veroniky Hurdové a po dočtení mám pocit, že jsem se neseznámil jen s jedním příběhem, ale především s určitým způsobem uvažování o světě. Kniha začíná poměrně pozvolna. Postupně objevujeme zákonitosti Města snů, Omnicloud, drony, Radu moudrých a pravidla společnosti, která své […]
Kniha, která mi vrátila Maďarsko
Dopisy z Bihoru jsem si koupil na Světě knihy od vystavovatelů, kteří měli stánek vedle mě. Vlastně ani nevím, kdy přesně jsem se rozhodl, že si je odnesu. Ta kniha mě po celou dobu jakýmsi způsobem přivolávala: názvem, obálkou i jménem Sándora Mándokyho. Teprve při čtení jsem začal chápat, co všechno ve mně její maďarský původ odemyká. Není to úplně […]
Konec jedné ambice, ne psaní
Umělecké stanovisko Poslední rok jsem věnoval nejen psaní knih, ale také hledání odpovědi na otázku, zda je možné dostat je ke čtenářům vlastními silami. Nečekal jsem se založenýma rukama, že si mě někdo všimne. Neříkal jsem si, že dobrá kniha si své publikum jednou najde sama. Věděl jsem, že nic takového neplatí. Proto jsem se pokusil udělat všechno, co bylo […]
Sarkastická svině – když je hlavní záhadou sama vyšetřovatelka
Některé knihy stojí především na zápletce, jiné na postavách. Sarkastická svině podle mě patří spíš do druhé skupiny. Přestože jde formálně o detektivku, nejvíc mě během čtení zajímala samotná hlavní hrdinka a způsob, jakým reaguje na svět kolem sebe. Kniha je krátká, svižná a napsaná hovorovým jazykem. Nikde se zbytečně nezdržuje a dobře se čte. Já jsem ji četl během […]
Usuš své vlasy v 15:30, 2:45 – Dva roky v Podolí. Rozhovor s Antonínem Delišem o vzniku pentalogie, která začala u bazénu a skončila úplně jinde
Když Antonín Deliš začal psát první díl pentalogie Usuš své vlasy v 15:30, 2:45, netušil, že mu následující dva roky života vyplní téměř beze zbytku. Z původně komorní gay romance zasazené do pražského Podolí se postupně stal rozsáhlý pětidílný románový celek, který sleduje proměnu několika mladých lidí napříč čtyřmi ročními obdobími a znovu se vrací do léta, kde všechno začalo. […]
Dopsal jsem pentalogii Usuš své vlasy v 15:30, 2:45
Po dvou letech práce mám dopsáno. Všech pět dílů pentalogie Usuš své vlasy v 15:30, 2:45 už existuje jako dokončený příběh. Teď mě čeká méně romantická, ale nezbytná část práce: sazba, korektury a postupná příprava posledních tří knih k vydání během roku 2026. Pentalogie je současná vztahová próza z Prahy, kterou označuji jako heavy contemporary. Odehrává se především kolem plaveckého […]
Usuš své vlasy v 15:30, 2:45 – V. díl: Modř
VSTUP DO SVĚTA KNIHY FORENDORS → WATTPAD → ČÍST TADY → SPOTIFY → VINYL → AUDIOKNIHA KNIHA U PARTNERA OHODNOŤ KNIHU NA DATABÁZI KNIH→ „Připravuje se k vydání v roce 2026↓“ Usuš své vlasy v 15:30, 2:45 – V. díl: Modř je závěrečná letní část pentalogie a gay romance o návratech, svobodě, něze a vztazích, které nemusí skončit společným životem, […]
USUŠ SVÉ VLASY V 15:30, 2:45 – IV. DÍL: PŘEŽILI JSME TU NOC
VSTUP DO SVĚTA KNIHY FORENDORS → WATTPAD → ČÍST TADY → SPOTIFY → VINYL → AUDIOKNIHA KNIHA U PARTNERA OHODNOŤ KNIHU NA DATABÁZI KNIH→ „Připravuje se k vydání ↓“ Usuš své vlasy v 15:30, 2:45 – IV. díl: Přežili jsme tu noc je jarní část pentalogie o truchlení, blízkosti, rodině, odpuštění a o tom, co se stane, když člověk přežije […]
XIII Úsvit naděje
Stano seděl na schodech do moře, za zády Vilu Prepotentan, vedle něj Hyun Wook Park. Schody byly vlhké, slané, trochu kluzké, jak je moře olizuje a pak nechá oschnout. Vzduch měl chuť soli a řas. Někde v dálce se ozvalo kovové cinknutí o stožár a hned nato se všechno zase uložilo do šumu vln. „Krása, viď?“ řekl Stano. „To jo,“ […]
XII Našla jsem ty dopisy
Gloria seděla u stolu v kuchyni, před sebou na stole otevřený dopis. Seděla s rukama založenýma pod bradou a dívala se skrz záclonu ven, jako by tam, za tím jemným vzorem, někde v dálce stála odpověď. Ani se neotočila, když Stano vstoupil do místnosti. Bylo ticho. Na stěně tikaly hodiny a ten tikot byl najednou hlasitější než obvykle, jako kdyby […]
XI V Koperu končí koleje
V prvé řadě to byla veliká ostuda, celá tahle svatba, pomyslela si Gloria, když už bylo po všem. Připadalo to jenom jí, nebo to bylo celé odfláknuté? Kdo vymyslel takhle zpackaný obřad? Nechtěla tím nikoho obtěžovat, a tak si své dojmy schovávala pro sebe, ale ty dojmy jí stejně škrábaly v hlavě, jako když máte písek v botě. Nevěstě to […]
X Kouřem všech mých cigaret
Lili seděla v křesle hotelového pokoje. Na opěradle měla malý popelníček připevněný k pásu, aby se nesvezl ke straně ani nespadl, jako by i popel potřeboval disciplínu. Kouřila druhou cigaretu a zamyšleně koukala z okna na moře. Vypadalo to, že se dívá skrz něj, dál než na horizont, do něčeho, co tam není vidět, ale co ji stejně nepustí. Kouř […]
IX Jediná cigareta
V altánku u domu ráno popíjela kávu Celestýna a pokuřovala při tom, stejně jako Pavel, který si v tomto směru starou dámu naklonil. Seděli naproti sobě jako dva spiklenci, co si vystačí s popelem a přestávkami. Celestýna měla šálek položený na podšálku tak přesně, až to vypadalo jako další pravidlo, a přitom jí popel padal mimo. Pavel si zapaloval jednu […]
VIII Zapovězené políbení
Když zakotvili v Umagu, schylovalo se už k bouřce. Nad přístavem visela olověná poklička a vítr si zkoušel sílu, jako by si rozcvičoval prsty. Než vystoupili z lodi, strhl se slejvák. Voda šla šikmo, plácala do paluby, odskakovala od kovu a hned stékala do kanálků. Gloria si dala nad hlavu kabelku, ten její směšný štít proti nebi, Stano nesl kufry, […]